Tak si pomalu plním ten svůj malej sen a můžu odškrtávat ze svojí sewing challenge. Konečně mi přišel mnou dlouho vybíraný šicí stroj - Singer Starlet 6660. Od začátku jsem byla přesvědčená, že do Singeru nepůjdu (podle všech negativních recenzí)... ale nakonec díky stanovené cenové hranici nebylo zbytí. Holt to asi dopadne tak, že ho neprodám, jestli odejde hned den po záruce.Zároveň jedním z mých požadavků bylo, že to bude stroj, který má tak 7-13 stehů, protože víc mi přijde přehnané a zbytečné a možná, že to může být poruchové. No. Tak jich je přes 50. Prostě... v cenovém limitu je to paradox. Ale stehy zatím super. Klasické - úžasné, stretchové - jdou, vyšívací - zatím neumím. Vyšívat lístečky nebo tulipánky ještě nějakou dobu opravdu nebudu. Stejně vyšívání není můj záměr.
Ale to nevadí... zatím to vypadá slibně. Až na to, že je docela hlučný, nemám co vytknout.
Musím se rovnou pochlubit. Nepatřím mezi nijak šikovné a zručné lidi. Nemám šikovné ruce, spíš naopak. Žádné ruční práce, vystřihování, lepení... to končí tragicky. Když se snažím něco zašít v ruce, končí to jako chuchvalec uzlíků a vypadá to hůř opravené, než s tou malou dírkou, co tam byla.
Kdybyste si představovali, že si objednáte stroj, vytáhnete ho z krabice a bez jakýchkoli předešlých zkušeností něco ušijete, ehm... ne. Postupně jsem si zkoušela, za jak dlouho ušiju aspoň trošku rovně steh.
Ale dostala jsem se k tomu, že stříhám staré oblečení, abych měla na čem trénovat. Látky začnu kupovat, až dojde staré oblečení. Chodím si postupně zkoušet vždycky jen na chvilku a už se to i zlepšuje. Po ušití stehu mi i zůstanou navlečené obě nitě. Steh začíná vypadat celkem rovně a plynule.
Bude to ještě velký boj. Naštěstí ty technické hrůzy jako navlékání nitě, navíjení spodní nitě atd jsou něco, s čím mi pomáhá muž. Jinak bych s tím už dávno ztratila nervy.
Jsem zvědavá, za jak dlouho zvládnu ušít třeba nějaký naprosto základní šaty pro panenku.
Ale dostala jsem se k tomu, že stříhám staré oblečení, abych měla na čem trénovat. Látky začnu kupovat, až dojde staré oblečení. Chodím si postupně zkoušet vždycky jen na chvilku a už se to i zlepšuje. Po ušití stehu mi i zůstanou navlečené obě nitě. Steh začíná vypadat celkem rovně a plynule.
Bude to ještě velký boj. Naštěstí ty technické hrůzy jako navlékání nitě, navíjení spodní nitě atd jsou něco, s čím mi pomáhá muž. Jinak bych s tím už dávno ztratila nervy.
Jsem zvědavá, za jak dlouho zvládnu ušít třeba nějaký naprosto základní šaty pro panenku.
Držte palce
Vaše Špenátka
Žádné komentáře:
Okomentovat