Krok č. 4 - Minimalismus a nakupování

Nakupování může být pěkné zlo, pokud si doma snažíte dělat pořádek, zbavovat se věcí... a potom najednou jich zase mnoho přinesete domů a nakupíte je tam. A tomu se chceme vyhnout.



Docela se mi osvědčil systém nákupního seznamu. Ani ne proto, abych nezapomněla, co koupit (i když ano, už párkrát jsme se vrátili domů bez hlavní ingredience :D), ale abych koukala na to, co jediné koupit, a nic jiného. Naše nákupy jsou především jídlo a základní věci do domácnosti (drogerie atd).  Ale i na tom se dá udělat pár chyb.
1. Momentálně se dost zbavuji i přebytečné kosmetiky. Zjistila jsem, že mám kosmetiku, která je už otevřená třeba několik let, a trvanlivost bývá obvykle rok. Nebo věci u kterých mám několik kusů, například kolik potřebuju sama pro sebe hřebenů? Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. (mimochodem řekla bych, že kvalita věcí z Lidlu se dost snižuje... chtěla jsem si koupit sadu nití do šicího stroje, až bude, a vypadaly fakt hrozně... to si radši budu dál kupovat po špulkách a budu mít na výběr mezi černou a bílou) Taky kosmetika, kterou si už nikdy nevezmu... rudorudá rtěnka, zelená řasenka, oranžové stíny,... čas dospět.
2. S jídlem to taky není jen tak. Nejhorší věc - vidíte v krámě něco v akci a naberete si toho jak válečných zásob. A o měsíc později pak vyhazujete prošlé jídlo, a tomu se snažím vyhýbat.

V dnešní konzumní společnosti pozoruju, jak lidi bloudí po krámě opření o nákupní vozíky, jako by se tam čas zpomalil. Ne, snažím se krám systematicky prolítnout podle věcí na seznamu. Je ale pravda, že teď když se snažím pokročit, a opravdu nic nekupovat, mám občas tendence chodit kolem regálů a koukat na věci, prvotní důvod je ten "jé, co kdyby tu bylo něco, co bych fakt chtěla", to se ale postupně mění v "jo, to jsou věci, co bych použila tak jednou a pak už nebudu chtít nebo se rozpadnou"... a vlastně mi to i pomáhá si uvědomovat, kolik věcí, z těch co vidíme v krámě, vůbec ale vůbec nepotřebujeme.

Takže moje rada?
1. nákupní seznam s věcmi, co jsou zrovna do domácnosti nezbytné. Např. ideálně pokud víme, co budeme vařit, nakoupíme pouze ingredience podle receptu. (konečně zkouším nějaké recepty od Dewii)
2. hotovost. Mějte v peněžence hotovost, do které se s nákupem budete muset vejít. (Ano, teď by někdo mohl namítnout, že je ale potřeba mít s sebou peníze kdyby něco... na to můžete mít v peněžence kartu na kterou nesáhnete pokud nebude zbytí). S hotovostí si lidé více všímají, kolik opravdu utrácejí, než s kreditní kartou. A ne, málokdy potřebujete nějaké nouzové peníze, pokud nejedete na pohotovost nebo neplatíte pokutu...
3. silná vůle.  Asi nejtěžší bod. Pořád ještě vaše staré já vám bude ukazovat věci, co nutně potřebujete. Pošťuchovat k tomu, abyste si něco koupili. Něco naprosto zbytného. Něco, co možná ani nikdy nepoužijete. Až budete mít pocit, že to opravdu, ale opravdu potřebujete.... napište si to na 30-ti denní seznam!

Jakpak se daří nakupování vám?
Vidíte výhody v placení hotově nebo už jen platební kartou?

Mimochodem... jak dlouho vám bude připadat užitečná věc jako třeba fidget spinner?

Vaše Špenátka